Antický svět 

Okolí Olympieiónu je plné mytologických a historických vzpomínek. Na jihu, kde kdysi protékala řeka Ilissos, byla v zemi puklina, o níž Athéňané věřili, že se tam vsákly poslední vody Deukalionovy potopy. 29 Také se říkalo, že Deukalion na tomto místě zřídil na Diovu počest chrám. Tam ležel pramen Kallirhoé, shromaždiště nymf, 30 a tam někde Boreás (severní vítr) unesl dceru Erechtheovu (Óreithii), když právě na břehu řeky Ilissos trhala květiny. Do této oblasti také přišel Kodros, poslední král athénský, převlečen za sedláka, se srpem v ruce. Tam vyzval Dóry, aby ho zabili a tím zachránil Athény a jejich lid. Blízko pramene Kallirhoé, ve stínu platanu, shromažďoval kolem sebe své žáky Sókratés,31 zatímco poněkud dále odtud se nacházela nejvýznamnější athénská gymnázia, Kynosargés a Lyceum (Apollónovo Lykeion). 

Chrám Dia Olympského byl postaven na pozemku o rozloze 200 x 130 m, ohrazeném tufovou zdí, opisující 668 metrový kruh. Stavbu zahájil Peisistratos v 6. století př. Kr. 

Byl to chrám s obrovskými tufovými sloupy o průměru 2,38 m, který ale nebyl dokončen. Roku 175 př. Kr. se pokusil stavbu dokončit vážený Antiochus IV., který k tomu povolal římského architekta Cossutia Decima. Ten pozměnil plány, použil pentelský mramor a pořídil korintské sloupy. Ale stavební práce byly znovu zastaveny, protože Antiochus zemřel. A tak se stavba dočkala svého dokončení teprve r. 132 po Kr. za císaře Hadriána, tedy sedm století po prvním pokusu Peisistratově. 

Je to chrám v korintském slohu, dipteron se dvěma řadami po 20 sloupech na delších stranách a se třemi řadami po 8 sloupech na obou kratších stranách. Z tohoto lesa 104 obrovských sloupů o výšce 17,25 m se jich zachovalo jen 16, když většinu z nich použili Turci k různým stavbám. Zdá se však, že hlavní příčinou zkázy byla zemětřesení. Tento obrovský, jeden z největších chrámů antiky a vůbec největší chrám v korintském slohu (110,35 x 43,68 m), byl v antice velmi obdivován. 

V celle stávala Diova socha ze zlata a slonové kosti, zcela blízko jiné, jezdecké sochy Hadriánovy. Městské části, které kolem chrámu vznikly, byly nazvány "Nea Polis" (nové město) nebo "Adrianopolis" (město Hadriánovo). Od starého města byly odděleny tam, kde Athéňané zřídili v letech 124-125 po Kr. Hadriánovu bránu k poctě tohoto příznivce města. Památník byl zhotoven z bílého mramoru a skládal se z obloukové brány, na níž spočívala řada čtyř korintských sloupů. Dva střední sloupy byly ukončeny malým štítem. Nápis v architrávu nad obloukem hlásá: "Zde Hadriánovo město je, nikoliv Théseovo" a na západní straně: "Zde staré město Théseovy Athény".