Antický svět 

Současníky byl označován jako "vznešené sídlo božského vládce". Jistě se muselo jednat o komplex neporovnatelné velkoleposti a nádhery, neboť až do konce antického světa, i když později restaurován a rozšiřován, zůstával císařským (nebo Augustovým) palácem. Stavbu, jež se protáhla téměř na jedno století a ukončena byla roku 92, zahájil pro Domitiana architekt Rabirio. Patřil k těm několika málo osobnostem velké římské architektury, u nichž se nám spolu s přesným výčtem jejich děl dochovalo i jméno. Palác, rozložený na samém vrcholu kopce, byl rozčleněn na dva sektory: jeden byl určen pro veřejná úřední jednání a reprezentaci, zatímco druhý sloužil za sídlo císaři a jeho rodině. Tento soukromý sektor se rozkládal především na svahu kopce v zarovnaných zářezech.

Monumentální průčelí ve tvaru velké exedry bylo situováno na Circus Maximus. Uprostřed se prostíral čtvercový, patrovým sloupovým portikem obklopený dvůr, téměř zcela vyplněný sochami zdobenou kašnou, oživenou motivem čtyř pelte (typických kožených záštit Amazonek) ve dvou protilehlých dvojicích. Kolem dvora byly seskupeny velké sály a další četné stavby, jako exedry a nymfea, zatímco ještě existující schodiště vedlo do poschodí, kde se nacházely malé místnosti, které lze s jistotou považovat za vlastní obydlí císaře.