Antický svět 

Saturnův chrám byl jedním z nejstarších římských chrámů, založen v prvních letech republiky r. 498/97 př. Kr. a celkově zrekonstruován v r. 42 př. Kr. Jeho dnešní zbytky však pocházejí až z obnovy koncem 3. století po Kr., která se po velkém požáru ukázala být nezbytná. Postavený z iónských sloupů, stál na vysokém pódiu o rozměrech 40 x 22,5 x 9 metrů, původně obloném travertinem, na svazích Kapitolu jihozápadně od Rostri. Přední část pódia byla rozdělena vstupním schodištěm, uvnitř v jedné k tomu účelu vyhrazené místnosti mělo být přechováváno Aerarium - státní poklad. Podél jedné strany směrem k Fóru se dodnes dochoval dveřní práh. V kobce chrámu byla socha boha, nošená v procesích u příležitosti oslav vítězství.

Založení chrámu se váže k obzvláště kritickému období bídy, epidemií a ekonomické krize, předcházející úpadku monarchie. Všeobecnou tíseň a úzkost dokazuje budování i dalších chrámů, Merkurova, ochránce obchodu, v r. 496 př. Kr. a bohyně úrodnosti a země Ceres v r. 493 př. Kr. Chrám zasvěcený Saturnu byl postaven proto, že byl uctíván pro svou zvláštní schopnost zvanou Lua Saturni, to znamená uchránit město od moru. U paty chrámu nechal Augustus v r. 20 př. Kr. vztyčit sloup Miliarium Aureum, kolem něhož bronzové nápisy udávaly vzdálenosti nejdůležitějších říšských měst z Říma. Od téhož bodu, považovaného za střed (umbilicius) Říma, vycházela Clivus Capitolinus, úvozová cesta, vedoucí vzhůru k Jupiterovu chrámu na Kapitolu. Vedla kolem Vespasianova chrámu, který začal stavět Titus na počest svého božského otce, a který dokončil jeho bratr a následník Domitian. Dále se Clivus Capitolinus dotýkal také Portica Deorum Consetina, kde byly v šesti párech vystaveny sochy nejvyšších olympských bohů. Vedle Vespasianova chrámu proti Tabulariu stál chrám Concordia. Údajně jej založil Marcus Furius Camillus, dostavěn byl v roce 367 př. Kr., aby připomínal usmíření patriciů s plebejci. Ač několikrát obnovován a naposledy Tiberiem zcela přestavěn, jeho cella a pronaos se dochovaly v původním jedinečném řešení se šesti sloupy. Pamětníci uváděli, že v chrámu se shromažďovala četná díla proslulých umělců, která jej proměnila v pravé muzeum. Proti chrámu Concordia tyčil se vítězný oblouk Septimia Severa, který nechal zřídit Senát a lid římský, aby tím tomuto císaři vyjádřil dík za to, že hranice říše posunul až do Mezopotámie.