Antický svět 

Řecký vojevůdce a státník se narodil jako syn Athéňana a cizinky právě v Athénách. Vynikal dary ducha a již v mládí projevoval velkou duchapřítomnost při vybírání prostředků ve vážných situacích. Brzy také vstoupil do politiky, kam ho vyslala pro jeho vlastnosti jeho fýla. Na rok 493 - 492 před n.l. byl zvolen archontem. V této funkci si dobře všiml zranitelnosti Athén neopevněných z mořské strany a postrádajících kvalitní přístav. Způsobil, že Athéňané opevnili přilehlý přístav Piraeus, na jehož příhodnost Themistoklés upozorňoval. V době bitvy u Marathónu bojoval Themistoklés v řadách své fýly a do politického života se vrátil až po smrti Miltiada. 

Přes toto vítězství si byl Themistoklés jako jeden z mála vědom, že další útok na sebe nenechá dlouho čekat a hodlal postavit novou obranu proti mocné perské říši na námořních jednotkách, na kterých měli sloužit svobodní příslušníci nejnižší společenské třídy, tzv.théti. Prostředky na stavbu tohoto loďstva chtěl Themistoklés sehnat z výtěžku nově objevených laurijských stříbrných dolů. Přes odpor poctivého ale konzervativního politika Aristeida Themistoklés svůj návrh roku 483 před n.l. prosadil a do dvou let spatřila světlo světa nová athénská flotila o stovce bitevních lodí, která učinila z Athén námořní velmoc. 

Po Aristeidově nuceném odchodu do vyhnanství se stal Themistoklés vůdčím občanem Athén. Přicházela ale doba těžké krize spojená se strašným útokem Peršanům, který měl papírově celé Řecko spálit na prach. Themistoklés v tváří tvář nebezpečí rozmnožil počet bojových triér a povolal vyhnance zpět do Athén, aby získal odhodlané vojáky. Před bitvou u Thermopyl vedl Themistoklés athénský pěší sbor a poté spojené řecké loďstvo, které chránilo Thermopyly před vyloděním nepřátel do týla spartských vojsk. Po bitvě, která skončila slavnou porážkou spartského krále, radil ustoupit do salamínské zátoky nedaleko Athén, ve které spatřoval ideální místo pro početně slabší řeckou flotilu. 

Řekové ale málem jeho radu neuposlechli, neboť když viděli požár Athén, chtěli ustoupit dále na jih k obraně Peloponésu. Themistoklés společně s Aristeidem ale dokázali Řeky zastavit a vybojovat s nimi právě v oné zátoce vítěznou námořní bitvu u Salamíny dne 22.září 480 před n.l. O příbězích toho, co se dělo před bitvou i v průběhu bitvy samé, si přečtěte v článku bitva u Salamíny, který najdete v této sekci Bitvy. Salamínské vítězství bylo také Themistoklovým vrcholem, protože hned po bitvě v podstatě převzal stát opět Aristeidés. 

Themistoklés dostal roku 479 před n.l.diplomatický úkol ve Spartě, kde měl mimo jiné vyjednat příchod celé spartské branné moci k velkému pozemnímu střetnutí s Peršany. Nakonec k bitvě u Platají Sparťané skutečně dorazili, což bylo velké vítězství athénského státníka, byť Řekům velel u Platají již Aristeidés, což zas byla jeho prohra. Poté vedl budování athénských hradeb prosazené natruc spojencům a Spartě, a tak není divu, že si Themistoklés získal celou řadu nepřátel, kteří na něj začali brzy doléhat. Doma na něj útočili jako na úplatného a ziskuchtivého politika, k čemuž ovšem Themistoklés dával svým bohatstvím dostatek argumentů, zatímco Sparta jej obvinila z pokusu o likvidaci peloponéské flotily. Themistoklés se začal dostávat do obrany, doma jej v popularitě předstihli Aristeidés, Xanthippos a potom Kimón a pokus o jeho vyhnání ostrakismem byl někdy v letech 474 - 471 před n.l. úspěšný. Zachránce Řecka tak musel prchat před zákonem Řeků... 

Vojevůdce odešel do města Argos na Peloponésu. Odtud vedl odboj proti Spartě, které prý doslova vyrval několik obcí z peloponéského spolku. Sparťané jej však obvinili z podílu na Pausaniově velezradě a Themistoklés musel opět prchat - tentokrát ovšem mnohem dál. Opustil Peloponés a přes Makedonii a Egejské moře se dostal do Persie. Zemi, kterou těžce porazil, nyní spatřil jako svou novou vlast. Řecký soud jej totiž bez výslechu a důkazů uznal vinným a odsoudil jej k smrti. Psal se rok 469 před n.l. a od Salamíny oběhlo sotva jedenáct let... 

V Persii si poměrně dlouho vyjednával schůzku s králem, ale teprve Artaxerxés Themistokla přijal. Ten se mezitím naučil persky a dostal do správy města Magnesia, Myus a Lampsakos. V prvním jmenovaném městě žil jako kníže a vládce své satrapie snad spokojeně, zachovaly se nám jeho vlastní mince z té doby. Zemřel někdy mezi lety 465 - 459 (nověji) před n.l. Pověst říká, že se tomu stalo potom, co ho Artaxerxés chtěl pověřit velením výpravy do Řecka, což vojevůdce kvitoval tím, že si vzal jed. Každopádně Athéňané se s památkou svého velkého muže nakonec smířily a pohřbily jej na čestném místě. A dnešní historici rovněž očišťují památku Themistokla - pravděpodobně o Pausaniově "spiknutí" nevěděl nebo se jej alespoň neúčastnil. 

Viz. také řecko - perské války