Antický svět 

Slavný athénský politik Aristeidés (nebo také Aristides) se narodil asi roku 540 před n.l. v Athénách ve významné rodině. Již v mládí se účastnil politického života a roku 510 před n.l. se vedle Kleisthéna podílel na změně ústavy, která podporovala demokracii. Poté velmi dlouho spravoval státní poklad, přičemž si počínal až neuvěřitelně bezúhonně. Roku 490 před n.l. byl jedním z desíti athénských stratégů a dokonce právě na něj vyšlo velení v den bitvy u Marathónu, ale Aristeidés velitelský post přenechal Miltiadovi, který pak dobyl rozhodného vítězství. 

Příštího roku pak dostal Aristeidés za zásluhy v politice i bitvě úřad archonta. V úřadování byl pevný, úsudku střízlivého a v demokracii viděl nejlepší záruku správného vývoje státu. Po roce 485 před n.l. stál Aristeidés proti návrhu Themistokla na vybudování loďstva. Když viděl, že soupeř získává stále více příznivců, sám požádal o střepinové hlasování (ostrakismus), které se však postavilo proti němu a donutilo jej roku 483 nebo 482 opustit Athény. 

Záhy se však ukázalo, že návrh Themistokla byl státu prospěšný, což Aristeidés uznal a vrátil se z vyhnanství, aby podpořil snahy svého dřívějšího soupeře. Účastnil se vítězné bitvy u Salamíny a o rok později už velel athénským hoplítům v poslední bitvě řecko - perských válek u Platají. Zde jednak přesvědčil vojsko, aby s Peršany Řekové vůbec nevyjednávali, jednak svoje rozmanité oddíly stmelil tak, že se nejvíce ze všech podepsal na drtivém vítězství. Po praktickém ukončení války se pak Aristeidés zasadil o změnu ústavy, která od roku 478 před n.l. umožňovala zastávat úřady všem svobodným občanům. Poté se Aristeidés vrátil do pole.

Zde společně s Pausániem vedl boj na Helléspontu a zjednal si takovou vážnost mezi spojenými řeckými obcemi, že roku 477 před n.l. získal velení nad flotilou řeckých států. Tehdy začal Aristeidés zakládat námořní spolek namířený proti Peršanům, který by vedli Athéňané jako největší námořní síla, se středem a centrem na ostrově Délos. Aristeidés si získal velké zásluhy o chod spolku tím, že spravedlivě vyměřil příspěvky jednotlivých států do společné pokladny. 

V posledních letech svého života opět vstoupil do politiky, ale do Themistoklova pádu zasvěcen nebyl a ve svých posledních letech zanechal vedení státu Kimónovi. Aristeidés je vzorem státníka, který nikdy nelásku v osobní rovině nepřenášel na politickou scénu, bral v úvahu i připomínky soupeřů, a který proslul také v té době nevídanou nezištností a spravedlností. Datum jeho smrti není zela jisté, víme však, že roku 467 ještě žil a nejspíš zemřel krátce po tomto datu. O jeho nezištnosti asi nejlépe svědčí to, že po sobě nezanechal skoro žádné peníze, byť spravoval státní poklad, a musel být pohřben na státní náklady.