Antický svět 

Když byl roku 311 př. n. l. podepsán mír mezi Antigonem Jednookým a aliancí Ptolemaia, Seleuka a Kassandra, byla to jen dočasná přestávka v boji, neboť žádný z účastníků nebyl uspokojen. Antigonos, který ovládal Frýgii, Lýkii a Pamfýlii, stále věřil v možnost opětovného sjednocení říše, což bylo ostatním diadochům proti mysli.

Na výsledku předchozích bojů se významně podepsalo to, že na moři měl výraznou převahu Ptolemaios, který po ovládnutí Egypta do něj stáhl všechny lodě kotvící v syrských a fénických městech. Antigonos a jeho syn Demetrios se pečlivě připravovali na další boj a s pomocí místních fénických vládců budovali mohutné loďstvo, které by se mohlo rovnat s Ptolemaiovým.

Roku 308 př. n. l. získal Ptolemaios některá řecká města na Peloponesu. Když následujícího roku Demetrios ovládl značnou část Řecka včetně Athén, střet byl neodvratný.

Po řeckém úspěchu se Demetrios rozhodl získat Kypr. Když se plavil ke Kypru, narazil na místní Ptolemaiovy námořní síly, porazil je a zbytek egyptských lodí (asi 60) pod vedením Ptolemaiova bratra Menelaa donutil hledat úkryt v přístavu Salamína, který svou flotilou čítající 128 bojových lodí zablokoval a Salamínu oblehl vojskem i ze souše.

Na pomoc obležené Salamíně vyrazil sám Ptolemaios v čele 150 válečných a 200 dopravních lodí s 12000 vojáky. Když se Demetrios dozvěděl, že se Ptolemaios blíží, posílil posádky svých lodí částí vojáků obléhajících Salamínu ze souše. Své lodě rozdělil tak, ža zanechal 10 lodí střežit nadále přístav a se 118 loděmi vyrazil vstříc egyptské flotile. Původně měl v úmyslu zůstat u vjezdu do přístavu s celým loďstvem, čímž by ovšem ztratil iniciativu, a zřejmě si vzpomněl, jak dopadli v podobné situaci o sto let dříve Athéňané u Aigostopamoi. Své loďstvo zformoval do šikmé linie kolmé k pobřeží, kdy nejvíce vpředu bylo levé křídlo, které mělo v první linii 37 a ve druhé 20 lodí. Jeho záměrem bylo soustředit maximální síly na jednom místě a získat tak převahu (jakási námořní obdoba bitvy u Leukter). Obdobně postupoval i Ptolemaios, který také soustředil nejsilnější lodě nalevo. Ve druhé řadě stály nákladní lodě připravené k výsadku na ostrov.

Na začátku boje byly od sebe flotily vzdáleny asi 150m. Po rozmístění lodí vyrazily flotily proti sobě. Obě strany používaly válečných stojů a šípů k oslabení posádek nepřítele a pokoušely se o abordáž. Výsledek byl dlouho nerozhodný. Demetrios zvítězil na levém křídle, stejně tak i Ptolemaios. Demetriovy vítězné lodi se však dokázaly rychleji znovu zformovat a udeřit do týla levého křídla Ptolemaiových lodí.

Egyptským lodím v přístavu se podařilo proniknout blokádou, na změnu výsledku bitvy však už bylo pozdě. Demetrios ztratil asi 20 lodí, Ptolemaiovo loďstvo 120 válečných, z toho 80 bylo potopeno a 40 zajato, a více než 100 nákladních. Zakrátko poté byla dobyta Salamína.

Díky bitvě Demetrios získal nadvládu nad mořem. Roku 305 př. n. l. chtěl úspěch zopakovat obsazením Rhodu, díky hrdinné obraně města byl však odražen. Na památku vítězství začali Rhoďané stavět jeden z divů světa - rhodský Kolos. Masivním užitím válečných strojů si zde Demetrios vysloužil přezdívku "poliorkétés" - dobyvatel měst.

Tato bitva byla jen epizodou v celé válce, její význam byl však v tom, že i po porážce a smrti Antigona u Ipsu roku 301 př. n. l. si Demetrios podržel velení nad flotilou.

Viz. také článek Rozpad říše