Antický svět 

Po porážce aténského námořního spolku v bitvě o Syrakusy vypadala situace pro Athény velmi špatně - Sparťané se usadili se svoji armádou v Atice a bránili využívání zemědělské půdy i dolů a athénské vojsko bylo v troskách. Sparta však neuměla dobývat opevněná města a Athény mohly být zcela oblehnuty až po porážce loďstva, které zatím neutrpělo tak tragické ztráty. Navíc Sparťané byli vynikající bojovníci na zemi, ale na moři se nevyrovnali námořnicky zkušenějším Athéňanům. 

V roce 406 před n.l.trvala peloponéská válka celé čtvrtstoletí. Athéňané ještě stále dokázali na moři vítězit, právě v onom roce potopili u Arginuských ostrovů 70 lodí peloponéského loďstva za ztráty 25 triér a padl i spartský velitel. Athénští velitelé však kvůli špatné organizaci záchranných prací, kvůli kterým zahynulo mnoho vojáků z potopených lodí, ztratili rozhodnutím lidového soudu krky. 

Sparťané povolali zpět do čela loďstva vynikající námořního vojevůdce Lysandra, který tuto funkci již jednou zastával. Opakované držení vrchního velení sice bylo zakázáno, ale na nátlak spojenců a Peršanů udělali Sparťané vyjímku (respektive nasadili loutkového vojevůdce, místo kterého velel Lysandros). Ten brzy zjistil, že Athéňané zanechali pobřeží strategicky důležitého Helespontu bez náležité ochrany a vyslal tam loďstvo i pozemní síly. Ty oblehly město Lampsaku a dobyli jej ztečí. Psal se rok 405 před n.l. 

Zatím připlulo athénské loďstvo o 180 triérách k ústí Helespontu, kde se také jejich velitelé dozvěděli o pádu města stojícího při Athénách. Pluli tedy vstříc Sparťanům směrem na sever až zakotvili u ústí řeky Aigospotamoi (Kozí říčky). Téměř naproti Athéňanům se objevilo loďstvo peloponéského spolku, které se připravovalo na rozhodnou bitvu. 

Příštího dne ještě před východem slunce přikázal Lysandros, aby všichni zaujali svá místa a vyčkávali na rozkazy. Rovněž pozemní vojsko se postavilo do bojových útvarů. Když vyšlo slunce vypluli Athéňané vstříc spartskému loďstvu v bojovém šiku. Lysandrovy lodě však stály i nadále bez pohnutí obráceny k nepříteli zobci. Velitel vyslal loďku, která vyzvala posádky lodí, aby nedbaly křiku Athéňanů a čekaly na další rozkazy. Celý den pak Athéňané křižovali před zraky spartského loďstva, aniž se pustili do boje. Když nastal soumrak, odpoutala se obě loďstva od sebe, vrátila se ke břehu a muži se odebrali k odpočinku. 

Příštího i třetího dne se pak opakovalo totéž - Athéňané ráno přijeli k Lysandrovu uskupení, které stále vyčkávalo a nenechalo se vylákat k boji. Nálada Athéňanů po těchto dnech prudce stoupla - podle nich se Sparťané báli námořní síly Athén a začali nepřítele hrubě podceňovat. 

I pátého dne opakovali Athéňané svou vyjížďku a i tentokrát se večer vrátili pyšně do kotviště u Aigospotamoi. Lysandros v noci vyslal několik lodí na výzvědy, měly se však vrátit okamžitě jak Athéňané vystoupí z lodí a měly dát znamení. Tím se stal lesklý štít na přídi jedné z lodí. Po zvednutí štítu mělo celé loďstvo zvednout kotvy a plnou rychlostí vyrazit proti kotvícímu nepříteli. Jednoduchý plán, avšak velmi účinný, o čemž se Athéňané měli přesvědčit. 

Zvědové samozřejmě oznámili vystoupení nepřítele z lodí, peloponéské loďstvo zvedlo kotvy a zamířilo do zátoky. Z pevniny spatřili užaslí Athéňané nepřítele hodně pozdě a byť se snad jediný schopný stratég Konon snažil dostat námořníky zpět do lodí, většina jich neuposlechla a utekla. Navíc jen část námořníků a veslařů vůbec byla v ležení, zbytek se toulal nebo byl v okolních vesnicích. Ti, kteří se rozhodli bojovat, se tedy zoufale snažili dosáhnout svých lodí dříve než nepřítel. Části se to skutečně podařilo. 

Za hlasitého pokřiku se nepřátelé blížili k athénským lodím. Část opuštěných lodí zajali, některé potopili v okamžiku, kdy se do nich dostávala posádka. Sparťané se po ovládnutí lodí vylodili i na souši a zde pobíjeli neozbrojené a zmatené Athéňany. Vítězství bylo naprosto totální. Lysandros získal skoro všechny ze 180 nepřátelských lodí a pobil většinu mužů posádek, veslařů a vojáků. Tři nebo čtyři tisíce lidí včetně stratégů bylo zajato. Z bitvy unikla jen státní loď Paralos a osm Kononových lodí, které se zachránily na Kypru, zatímco Paralos dorazila úspěšně do Athén, kde zvěstovala novinu o strašné porážce. Lid upadl do zármutku. 

Sparťané a jejich spojenci naopak slavili. Lysandros zpustošil athénský tábor a lodě vzal do vleku. V Lampsaku byli všichni zajatci odsouzeni radou vítězů k smrti. Poté vítězové zamířili k Athénám, které svými dvěma stovkami lodí sevřeli do krunýře obklíčení. To bylo úplné, neboť armáda peloponéského spolku stála již okolo hradeb města. Athénská situace byla naprosto beznadějná. 

Bitva u Aigospotamoi byla společně se syrakuskou porážkou důvodem pádu Athén pod spartské jho. Zatímco na Sicílii ztratily Athény armádu, zde se potopilo jejich poslední velké loďstvo. Bez jeho existence pak byly Athény odsouzeny k dobytí, což se pak skutečně o rok později stalo. Znamenalo to konec velmocenského postavení Athén ve Středomoří a snad i Řecku samém.