Antický svět 

Bohyně Héra, manželka všemocného Dia, je ochránkyní manželství a dbá na posvátnost a neporušitelnost manželských svazků. Poté, co byla Héra vyvržena Kronem, odnesla ji její matka Rheia na kraj země k šedému Okeanu. Tam Héru vychovala bohyně Thetis (jiná verze uvádí, že byla vychována v Arkádii pod Pelasgovým synem Temenem). Když ji spatřil její bratr Zeus, zamiloval si ji a uloupil ji Thetidě. (Někdy se také uvádí, že Héře dlouho nadbíhal, ale ta ho stále odmítala. Nakonec se proměnil v ucouranou kukačku, kterou si Héra hřála na ňadrech, kde však nabyl Zeus své pravé podoby a znásilnil ji. Héra si ho pak ze samé ostudy vzala). Byla uspořádána velkolepá svatba, na kterou byli pozváni všichni bohové. A všichni bohové také uctili Héru svými dary. Mezi nejvzácnější patřil strom plodící zlatá jablka, který později střežily Hesperidky na Hoře Atlas, a který byl darem Gaiy, bohyně země. Héře a Diovi se narodili bohové Ares, Héfaistos a Hébé (ale jsou i jiná tvrzení o původu Héfaista a Hébé). 

Nezřídka však vznikají mezi Diem a Hérou i spory. Héra Diovi často odporuje a pře se s ním na poradách bohů. Pak se hromovládný Zeus rozhněvá a Héra rychle umlká, jelikož si vzpomene na tresty, které jí z podobného jednání již kdysi vyplynuly, či které by vyplynout mohly. Mezi nejhorší patřilo zavěšení mezi nebem a zemí za zlaté řetězy a pověšení dvou těžkých kovadlin k jejím nohám. Zeus je také občas Héře nevěrný, a tak se potom mstí alespoň na Diových milenkách a nemanželských potomcích, když nic nesvede proti Diovi samému. Avšak i přes tyto události je Héra uznávaná jak bohy, tak i svým manželem, který v ní často nalézá oporu. 

Použitá literatura:

N. A. Kun, Starořecké báje, SPN, Praha 1976 
Kolektiv autorů, Encyklopedie antiky, Academia, Praha 1973 
Robert Graves, Řecké Mýty I, Odeon, Praha 1982