Antický svět 

Počátky dějin Aiginy se ztrácejí ve tmách tisíciletí. Jisté však je, že ostrov byl velmi brzy, již v mladší době kamenné, osídlen lidem z Peloponnesu. 

Potom přišli Egejci, příbuzní Kréťanů a Achajci a Iónové. Když se nakonec přistěhovali Dórové, byl ostrov obydlen thesalijskými Myrmidony. 

Původní název ostrova byl Oinone. Na Aiginu byl přejmenován, když Zeus, nebo podle jiné verze Aiás unesl na ostrov dceru říčního boha Ásópa Aigínu, která tu přivedla na svět bílého Aiaka. Aiakos proslul svou spravedlivostí a spolu s Mínóem a Rhadamanthem se stal v podsvětí (Hádu) jedním ze tří soudců mrtvých. Zeus, který jej měl velmi rád, proměnil všechny mravence ostrova v lidi, aby měl dost podaných, a tak vznikl thesalijský lid Mirmidonů, jehož nejproslulejším králem byl Achileus, vnuk Aiakův a syn Péleův. 

Aigiňané byli úspěšní obchodníci a zdatní mořeplavci, plující na všech mořských cestách od východního Středomoří až po Černé moře. V 8. století př. Kr. razili první stříbrné mince, chelony (želvy), které se společně s jejich mírami a závažím rozšířily v celém Středomoří a platily až do římské doby. Následkem soupeření s Athénami byla Aigina zničena a od r. 390 př. Kr. je už v dějinách uváděna jen zřídka. Z mnoha památníků ostrova, pocházejících z různých období, je nejproslulejší Afain chrám. Tyčí se na 300 m vysokém kopci nad zátokou Hagia Marina. Uctívání Afai zřejmě přišlo z Kréty. Afaia byla podle pověsti urozená krétská dívka, která vstoupila na aiginskou loď, aby unikla Mínoovým erotickým nástrahám. Ale ani tam neměla pokoje, neboť jeden rybář se ji pokusil znásilnit. A tak se vrhla do moře, na Aigině vystoupila na břeh a v lese mu zmizela s očí (a-fanis = zmizet). 

Chrám v dórském slohu byl postaven začátkem 5.století př. Kr. Je 15,50 m široký a 30,50 dlouhý, má po 6 sloupech na obou kratších a po 12 na delších stranách, jakož i pronaos a opistodom. V celle stála kultovní socha bohyně, dokola chráněná dřevěnou mříží. S výjimkou štítu a stropu byl jako stavební materiál použit místní vápenec. Několik sloupů je monolitických, ostatní jsou složeny z bubnů, jejich celková výška činí 5 m. 

Skulptury obou štítů představují scény z trojské války, ve které se Aiakovci vyznamenali. Jejich středu vládne Athéna. V západním štítu byly znázorněny boje Trójanů s Agamemnónonem, a ve východním s Héraklem. 17 těchto opět nalezených skulptur je dnes ozdobou mnichovské glyptotéky.