Antický svět 

Xenofón (asi 430 - asi 353 před n.l.) se narodil v bohaté rodině v Athénách. O jeho mládí nevíme prakticky nic, ale je jisté, že ho velmi ovlivnilo učení Sokrata, kterému pak zůstal věrný celý život. Xenofón byl přesvědčením aristokrat do té míry, že se nemohl srovnat s demokratickým režimem v Athénách a roku 401 před n.l. odešel na pozvání do žoldnéřského vojska v Persii.

Zde bojoval na straně Kýra Mladšího v bratrské válce o moc proti Artaxerxovi. Zde působil nejdříve jako prostý voják, ale po porážce Kýra v bitvě u Kúnax (a jeho smrti) a zavraždění řeckých velitelů, byl Xenofón zvolen velitelem vojska. Projevil se jako schopný a energický vůdce, neboť dovedl desetitisícovou armádu přes nepřátelské území k Černému moři a tedy i záchraně. Poté sloužil nějakou dobu v Thrákii a poté se přidal ke Sparťanům. S nimi bojoval i proti svým soukmenovcům, za což ho Athéňané poslali do vyhnanství. Sparťané mu obratem věnovali statek v Élidě, kde žil s ženou a dvěma syny. Po porážce Sparty u Leukter musel Xenofón uprchnout do Korinthu, ale brzy mu spojenectví mezi Spartou a Athénami umožnilo návrat. Toho však Xenofón zřejmě nevyužil a někdy po roce 355 umírá (rok smrti uvedený výše je nejpravděpodobnější). 

V antice si Xenofónta vážili pro jevu prostý jazyk a srozumitelnost myšlenek, jeho mluvy si vážil i Cicero. Obliba mu vydržela do 18.století, poté byl prohlášen za zrádce vlasti a špatného historika. Dnes se opět těší relativní přízni. 

Xenofóntova literární činnost je velmi všestranná a pestrá. Dovolím si díla trochu rozdělit: 

Díla historická: 
Anabasis líčí v sedmi knihách tažení Řeků ve službách Kýrových. Tato kniha se pokládá za Xenofóntovo nejlepší dílo vůbec. Je to především jazykem, který spisovatel používá. Ten je poměrně prostý, avšak živý, velký prostor se dává portrétům důležitých osobností tažení. Xenofón vydal knihu pod pseudonymem a je zajímavé, že podobně jako Caesar o sobě píše ve třetí osobě. 

Hellénika (Řecké dějiny) navazují na Thukydidovy Dějiny a zachycují roky 411 - 362. Do konce peloponéské války navazuje Xenofón i včetně dělení textu, poté se vydává vlastní cestou, která je sice slohově živější, ale chronologicky lehce zmatená, navíc velmi neobjektivní (Xenofón stranil Spartě). Její historická cena tedy není nikterak značná, mj. i proto, že některé důležité události jsou zcela opomenuty, jiné pak zase neodůvodněny.

O Kýrově vychování je nejdelším dílem Xenofónta o osmi knihách. Autor zde chce na příkladu výchovy a života Kýra Velikého (nikoli tedy toho, za kterého Xenofón válčil) ukázat ideálního panovníka. Dílo vychází z historicky vymyšlených věcí, výchova je v podstatě spartská, Kýros vede s přáteli sokratovské dialogy atd. Přesto však toto dílo ovlivnilo velkou měrou celé generace, například Alexandr Veliký se dal knihou v mnohém inspirovat. 

Díla filosofická (v podstatě jen sokratovská): 
Vzpomínky na Sokrata, spis o čtyřech knihách napsaný až ke sklonku Xenofóntova života, zachycuje myšlenky Sokrata. 
Obrana Sokratova - odpověď na obžalobu na Sokrata vydanou po jeho smrti. Xenofón zde nepíše souvislým textem, ale na drobných příhodách z filosofova života ukazuje jeho velikost a bezúhonnost. Je to jedno z nejstarších děl Xenofónta, vzniklo určitě před rokem 384 před n.l. 
Hostina - Vylíčení hostiny, kde Sokrates mluví o tělesné a duševní lásce 
O hospodaření - Xenofóntův mluvčí Sokrates hovoří o významu zemědělství, o správě statku, ale také o úloze ženy (uvádí se zde, že žena je stejně důležitá jako muž, což se dá pokládat za velmi pokrokový názor - proto zařazení do filosofických děl) 

Ostatní spisy: 
Agésiláos - oslavný spis na spartského krále, pod nímž Xenofón bojoval po návratu z Asie 
Spartská ústava - popis Lykúrgovy ústavy, v níž vidí Xenofón důvod růstu i pozdějšího pádu Sparty 
O státních příjmech - návrh, jak zlepšit finanční situaci Athén po zhroucení 2.námořního spolku roku 355 před n.l. Řešení vidí Xenofón mj. ve zvýšené těžbě stříbra 
Hipparchikos - odborný spis pro velitele jízdy, o tom, jak zvýšit údernou sílu jízdy 
O lovu - spis o chovu psů a o lovu, jako ideálním doplňku výchovy statkáře 
O jezdectví - příručka o chovu koní a výcviku v jízdě 
Hierón - dialog politicko - filosofického rázu o znacích absolutistického vladaře