Antický svět 

Řecký básník Hésiodos žil někdy v průběhu 8.a 7.století před n.l. Tohoto básníka řadíme k předním, ale i nejstarším představitelům řeckého didaktického eposu. Jeho díla stylisticky snad vycházejí z děl Homérových. Již antická literární kritika ho považuje za nejlepšího spisovatele archaických dob po Homérovi. O jeho životě víme jen z Hésiodových vlastních děl. Z nich se dovídáme, že jeho otec byl původně námořník, ale usadil se a stal se z něj hospodář. Svůj statek odkázal svým synům Perseovi a Hésiodovi. Perseus Hésioda zbavil jeho podílu a dokonce se s ním soudil. Kvůli těmto nepravostem opustil básník rodnou (?) Askru. O básníkových dalších osudech víme pramálo i jen trochu jistého. Snad založil básnickou školu a zřejmě se proslavil v okolních krajích. Zemřel pak možná v Lokridě. 

Z Hésiodových děl a jeho řečtiny je poměrně slušně poznat jeho rolnický původ. Rovněž trpké životní zkušenosti se na Hésiodových dílech projevují, ale jeho víra v bohy mu pomáhá doufat, že jeho dobrota bude jednou odměněna. Jako prostý člověk znal Hésiodos i velké množství lidové moudrosti, kterou také v jeho básních nalezneme spolu s dávkou vlastní osobnosti básníka. Z této směsi (značně neúplné, samozřejmě) vlivů vyšla pak díla originální, s velkou etickou i uměleckou hodnotou. Jejich vliv na nejstarší generace Řeků byl nezměrný, hned po Ilias a Odyseji určitě největší. 

Z Hésiodových děl se nám zachovala dvě úplná díla. První z nich se nazývá Theogonia (Původ bohů) a je dlouhá jen 1022 hexametrů. Proč jen? Protože Hésiodos napsal vlastně epickou báseň, a na ni je tisícovka hexametrů poměrně málo. Spis se dá shrnout jako verše o dějinách vzniku světa. V jeho díle vystupují tři generace bohů, které vládly po úvodním Chaosu: Úranova, Kronova a Diova. Hésiodos pak dále vykládá příbuzenské vztahy mezi jednotlivými božstvy, které oživuje jednotlivými příhodami bohů, které ovlivnily svět (válka s titány, svržení Úrana...). Původ bohů je první dílo řecké literatury, které se pokouší najít ve světových dějinách řád a systém. 

Druhým významným dílem je spis Práce a dny (828 hexametrů). Báseň se dělí na dvě hlavní části - v té první útočí Hésiodos na Persea a úplatné soudce, v druhé se vypráví o zemědělství, o správě domácnosti a statku, o mořeplavbě. Jsou zde třeba také vybrány dny, které se zvláště hodí na určité činnosti. První část básně má jasně etický ráz, druhá část je vzdělávací a celkem i podobná Catonově spisu O zemědělství (tématicky). 

Hésiodovi se připisuje i několik dalších děl jako například Héraklův štít, Katalog žen, jen zlomkovitě zachovaný epos o původu héróů a jejich rodů i některá další díla. Zde však autorství pokládáme za sporné.