6. 4. 2015
Anaximandros
Další z představitelů milétské školy, filozof, ale také jeden z prvních kartografů a přírodovědců.
Řecký filosof Anaximandros byl stejně jako Thalés občanem maloasijského Milétu, navíc žil přibližně i ve stejné době. Narodil se roku 611 nebo 610 před n.l., zemřel pak roku 549 nebo 546 před n.l. Modernější literatura (Malé dějiny filosofie, Karmelitánské nakladatelství, 2000) pak hovoří o letech 611 - 549 před n.l. Anaximandros pak vedle svého krajana patří k samotným zakladatelům filosofie jako samostatné vědy. Ostatně podle jistých zpráv ho s Thalétem pojilo osobní přátelství. O jeho životě nevíme prakticky nic, myslíme si ale podle čelního postavení v jistém poselstvu, že ho Miléťané považovali za předního občana.
Své názory vyložil Anaximandros v nedochovaném spise O přírodě (přesněji, dochoval se velmi malý zlomek). Původním principem světa a původem všeho bytí je podle něj "nekonečné a neomezené" (řecky apeiron), z nějž se vyděluje teplo a chladno, vlhko a sucho, z jejich protikladů pak vzniká všechno ostatní. Svou myšlenkou, že Země, kterou si představoval jako volně plující v prostoru, byla nejprve v kapalném stavu a při svém postupném vysoušení dala vznik živočichům, kteří žili nejdříve ve vodě a poté i na souši, předpověděl a v mnoha bodech i uhádl vývojovou teorie naší planety. Mnozí jej přezdívali Darwinem starověku. Něco málo z jeho vývojové teorie: "První živočichové se zrodili ve vlhku a měli na sobě ostnatou kůru, ale když dorůstali, vystupovali na souši, a když se kůra zlomila, žili ještě krátký čas." (zl. A 30 z Aetia) "Praví, že se na počátku zrodil člověk z živočichů jiného druhu..."(zl. A 10 z Pseudoplutarcha).
Anaximandros si svou naukou o ohnivém prstenci kolem Země, který se roztříštil a nyní vyzařuje oheň (neboli hvězdy), zajistil prvenství v oblasti nesprávných teorií fyzikálního vzniku hvězd. Podle něj také stále vznikají stále nové světy a další zase zanikají, "neboť si za své bezpráví navzájem platí pokutu a trest podle určení času", jak praví závěrečná věta jediného zachovaného zlomku.
Kromě své průkopnické práce v oblasti vědecké filosofie si Anaximandros získal prvenství i v oblasti poznání jisté gravitační tíhy a patří k prvním řeckým kartografům. Jeho mapa prý vychází z velmi starých babylonských vzorů. Snažil se racionálně vysvětlit blesk nebo větry, ale nebyl úspěšný. V astronomii pak stál na počátku sférických teorií pythagorejců. Hlásal však podobně chybnou teorii jako Thalés, že Země je válec, přeceňoval velikost Měsíce a podceňoval naopak Slunce. Od Anaximandra také pochází řecký termín pro pralátku - arché, který je odvozen z řec. ARCHEIN = vládnout.
Anaximandros tedy patří k velkým mudrcům Řecka, byť o něm nevíme mnoho. O jeho velikosti svědčí však i to, že se s ním setkáte jako s dějepisným učivem na střední škole. A to se nepovedlo mnohým významným filosofům...