Antický svět 

První obyvatelé přišli do dnešního Řecka asi před 40 000 roky. Žili v jeskyních a živili se - stejně jako asi všichni členové rodu homo v oné době - sběrem a lovem. Tyto původní obyvatele pak někdy kolem roku 6000 před n.l. posílili nové skupiny přistěhovalců z východu, které zavedly zemědělskou výrobu. Pro tu sice není hornaté území Řecka právě nejvhodnější, ale dobré přírodní podmínky vynahradily chybějící množství půdy. Okolo roku 3000 před n.l. lidé v Řecku přišli na epochální vynález (nebyli však jistě první) slitiny mědi a cínu - bronzu. Nové kovové nástroje ulehčily práci a zvedly výnosy v zemědělství. 

Díky výkonnějšímu zemědělství vyrobilo mnoho zemědělců více než spotřebovalo. Tento přebytek mohli pak směnit za jiné zboží. Někteří lidé se pak začali živit jako řemeslníci. Díky obchodu začali lidé bohatnout, počet obyvatel se zvyšoval a vznikala první města. Největšího rozvoje překvapivě dosáhly malé Kykladské ostrovy v letech 2600 - 2000 před n.l., které do značné míry ovládly obchod v regionu. Na přelomu třetího a druhého tisíciletí tyto ostrovy - příliš malé na velký rozvoj - vystřídala Kréta, kde vznikla nejstarší evropská vyvinutá civilizace. 

Zhruba v době, kdy Kréta získala své primární postavení, vpadly do pevninského Řecka a do Malé Asie první kmeny, které se později souhrnně označovaly jako řecké. Pocházely původně dílem z Podunají a dílem snad z jihoruských stepí. Hráz, kterou invazi vetřelců postavilo domorodé obyvatelstvo, kterému říkali sami Řekové Pelasgové, byla v mohutném proudu proražena. Nové kmeny si nesmíme spojovat s pozdějším vyvinutým Řeckem, byly prakticky stejně primitivní jako "konkurence." Kolem roku 1800 před n.l. se v Řecku začíná objevovat první kmen, který známe jménem - mocní Achájové. Podle nich mimochodem neslo Řecko o dvě tisíciletí později svůj název jako římská provincie Achea. Každopádně Achájové pronikli na Peloponnésos a přeplavili se i na některé ostrovy. Právě oni dali vzniknout slavným Homérovým městům jako "zlatem bohaté Mykény" a "přepevný Tíryns". Právě z těchto měst pak máme o tomto kmeni nejvíce zpráv, mykénské kultuře se věnujeme i na stránkách Antiky. 

Dalším nově příchozím kmenem se stali Iónové, kteří se asi v polovině druhého tisíciletí před n.l. usadili v Attice a rovněž osídlili ostrovy v Egejském moři a část pobřeží Malé Asie. Měli dvě hlavní kulturní a mocenská centra - Athény v Řecku a Efesos v Malé Asii. 

Počátkem 12.století před n.l. zalila zemi poslední vlna přistěhovalců. Ti nesli jméno Dórové. Je možné, že nepřišli z velké dálky, ale nějakou dobu žili v "předsálí" Řecka, na Balkáně. Právě s příchodem kmene Dórů se spojuje pád mykénské kultury, Achájů a nástup "temného období", ve kterém se tento kmen dostal do popředí vývoje v Řecku. Nově příchozí kmeny osídlily především jih Peloponésu, kde si jako centrum zvolili mykénskou pevnost Sparta. Kromě toho ovládli také Krétu a nejjižnější ostrovy Egejského moře. 

Kromě těchto tří kmenů, o kterých se učí již na základní škole, přišli i jiní osadníci, také velmi významní. Severní část Řecka tak například ovládly smíšené kmeny Aiolů a Aitólců, jejich sousedy byli na severu Makedonci - pro mnohé již téměř ani ne Řekové - a na západě Épeirové. 

Abych článek trochu sumarizoval z hlediska umístění kmenů - sever ovládly Aiolské kmeny, východ Iónové a jih Dórové spolu se zbytky Achajů a Arkáďanů. Všechny tyto skupiny hovořily poněkud odlišným dialektem a měla jisté zvláštnosti v tradicích i psychickém založení, ale všichni se cítili být Řeky - Hellény. Tato sounáležitost hrála v pozdějších dějinách velkou roli. 

Řekové jsou nejstarším známým evropským národem. Ve své nynější vlasti žijí nepřetržitě 4000 let, přičemž prvních 500 let máme zdokumentováno z archeologických nálezů a zbytek nám pomáhají restaurovat sami Řekové svými nápisy. Nedílnou částí Řecka byla po velmi dlouhou dobu také Malá Asie, kterou osídlily kmeny řeckého původu nedlouho po jejich osídlení pevninského Řecka. Řekové tak nastoupili svou dějinnou cestu o mnoho později než Sumerové, Egypťané nebo Asyřané, ale v imaginárním závodě v pokroku by všechny tyto národy předstihli a hlavně prošli dějinami jako stále stejný národ, což se nedá říct například o Asyřanech.